Energetický sektor v České republice prochází významnou transformací, která se odráží i v legislativních změnách. V nadcházejícím roce vstoupí v platnost několik důležitých novel zákonů a vyhlášek, které budou mít dopad jak na domácnosti, tak na podnikatele a průmyslové podniky. Přinášíme vám přehled nejzásadnějších změn, které by neměly uniknout vaší pozornosti.
Novela energetického zákona
Jednou z nejdůležitějších legislativních změn je připravovaná novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Novela reaguje na aktuální výzvy v energetice a přináší několik zásadních změn:
1. Energetická společenství a aktivní zákazníci
Novela zavádí do českého právního řádu koncept tzv. energetických společenství a definuje pojem "aktivní zákazník". Energetické společenství je právnickou osobou, která umožní svým členům společně vyrábět, spotřebovávat, akumulovat nebo prodávat elektřinu. V praxi půjde například o:
- Bytové domy, které si instalují společnou fotovoltaickou elektrárnu
- Obce a jejich obyvatele sdílející místní zdroje energie
- Podnikatelské zóny s vlastními energetickými zdroji
Aktivní zákazník pak bude moci nejen spotřebovávat, ale také vyrábět, akumulovat a prodávat elektřinu, aniž by to bylo považováno za jeho hlavní obchodní činnost.
2. Sdílení elektřiny
Novela umožní tzv. sdílení elektřiny, což znamená, že spotřebitelé budou moci sdílet elektřinu vyrobenou ve vlastních zařízeních s jinými odběrnými místy. To je zásadní změna, která podpoří rozvoj decentralizované energetiky. Konkrétně to znamená, že:
- Majitel rodinného domu s fotovoltaikou bude moci přebytky své elektřiny poslat např. do bytu svých rodičů
- Firma bude moci sdílet elektřinu mezi svými různými provozovnami
- Obce budou moci sdílet elektřinu z obecní solární elektrárny s domácnostmi svých občanů
3. Agregace flexibility
Další novinkou je zavedení konceptu agregace flexibility. Agregátor bude subjektem, který bude seskupovat flexibilitu od více zákazníků (možnost dočasně snížit či zvýšit spotřebu) a nabízet ji jako službu provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy. To umožní efektivnější řízení sítě a integraci proměnlivých obnovitelných zdrojů.
4. Posílení ochrany spotřebitelů
Novela také posiluje ochranu spotřebitelů v energetice, zejména:
- Zpřísňuje podmínky pro změnu dodavatele energie
- Stanovuje jasnější pravidla pro ukončení smluv
- Zavádí přísnější regulaci podomního prodeje energií
- Rozšiřuje povinnosti dodavatelů ohledně transparentnosti cen a smluvních podmínek
"Novela energetického zákona představuje jeden z nejdůležitějších kroků k modernizaci české energetiky a vytvoření podmínek pro aktivnější zapojení občanů do energetického trhu." - Ing. Karel Polanecký, expert na energetickou legislativu
Aktualizace Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP)
Česká republika aktualizovala svůj Národní klimaticko-energetický plán, který stanovuje cíle a opatření v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Aktualizovaný NKEP přináší následující klíčové cíle:
- Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % do roku 2030 (oproti předchozímu cíli 22 %)
- Snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990
- Zvýšení energetické účinnosti o 24 % do roku 2030
- Postupné ukončování využívání uhlí v energetice, s cílovým datem 2033
Pro firmy i domácnosti z toho vyplývá, že podpora obnovitelných zdrojů a energetických úspor bude dále posilovat, což se promítne do dotačních programů i regulatorního prostředí.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, prochází rovněž významnou aktualizací. Hlavní změny zahrnují:
1. Nové typy podpory pro obnovitelné zdroje
Novela zavádí nové typy podpory pro obnovitelné zdroje energie:
- Aukční bonus - Podpora bude stanovena v konkurenčním nabídkovém řízení (aukci), což má zajistit nákladovou efektivitu
- Investiční podpora - Jednorázová podpora na výstavbu nových zdrojů, která bude hlavním nástrojem podpory menších instalací
2. Podpora akumulace energie
Poprvé je legislativně zakotvena podpora pro systémy akumulace energie, což je klíčové pro integraci většího množství obnovitelných zdrojů do energetického systému. Podporovány budou:
- Bateriové úložné systémy
- Přečerpávací vodní elektrárny
- Systémy pro výrobu a skladování vodíku
- Další formy akumulace energie
3. Modernizace stávajících elektráren
Novela také pamatuje na tzv. repowering (modernizaci) stávajících elektráren využívajících obnovitelné zdroje. Po skončení současné podpory bude možné získat podporu na modernizaci těchto zařízení, což je důležité zejména pro:
- Starší větrné elektrárny, které mohou být nahrazeny výkonnějšími turbínami
- Fotovoltaické elektrárny z let 2009-2010, které budou potřebovat modernizaci
- Bioplynové stanice, které budou moci přejít na výrobu biometanu
Vyhláška o energetické náročnosti budov
Připravovaná novelizace vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, přináší několik důležitých změn:
1. Zpřísnění požadavků na novostavby
Od roku 2025 budou platit přísnější požadavky na energetickou náročnost nových budov:
- Všechny nové budovy budou muset splňovat parametry budov s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. nZEB)
- Zvýší se požadavky na tepelně-izolační vlastnosti obvodových konstrukcí
- Bude kladen větší důraz na využití obnovitelných zdrojů energie
2. Nové požadavky na rekonstrukce
Zpřísní se také požadavky na větší rekonstrukce stávajících budov:
- Při větší změně dokončené budovy bude nutné dosáhnout lepších energetických parametrů
- Nově se zavádí povinnost posoudit možnost instalace solárních systémů při rekonstrukcích
- Při výměně zdroje tepla bude třeba zvážit možnosti využití obnovitelných zdrojů
3. Změny v průkazech energetické náročnosti budov (PENB)
Upravuje se také metodika zpracování a obsah průkazů energetické náročnosti budov:
- Nově budou PENB zahrnovat informace o potenciálu pro instalaci fotovoltaiky
- Zpřesňuje se metodika výpočtu energetické náročnosti
- Rozšiřuje se okruh případů, kdy je PENB povinný
Nová tarifní struktura v elektroenergetice
Energetický regulační úřad připravuje zásadní změnu tarifní struktury v elektroenergetice, která by měla vstoupit v platnost v příštím roce. Hlavní změny zahrnují:
1. Přechod na kapacitní tarify
Nová tarifní struktura bude více zohledňovat rezervovaný příkon (hodnotu hlavního jističe) a méně samotnou spotřebu. Cílem je spravedlivější rozdělení nákladů na provoz a údržbu sítě.
2. Zjednodušení distribuční sazeb
Dojde k zjednodušení a snížení počtu distribučních sazeb:
- Místo současných 15 distribučních sazeb bude pouze 6 základních sazeb
- Sazby budou více reflektovat skutečné využití distribuční sítě
3. Nové možnosti řízení spotřeby
Nová struktura přinese lepší možnosti pro flexibilitu spotřeby:
- Zákazníci budou motivováni k rovnoměrnějšímu odběru elektřiny
- Nové sazby pro akumulační systémy a elektromobilitu
- Možnost snížení plateb za distribuci při poskytování flexibility
Nový zákon o energetické účinnosti
Připravuje se také zcela nový zákon o energetické účinnosti, který nahradí stávající zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Cílem je přehlednější a efektivnější legislativa v oblasti energetické účinnosti. Klíčovými prvky nového zákona budou:
1. Rozšíření povinností pro velké podniky
- Povinnost realizovat vybrané úsporné projekty identifikované v energetickém auditu
- Zavedení energetického managementu jako kontinuálního procesu sledování a optimalizace spotřeby
2. Podpora energetických služeb se zárukou (EPC)
Zákon posílí podporu pro projekty energetických služeb se zárukou úspor (EPC - Energy Performance Contracting):
- Zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek pro projekty EPC
- Větší podpora pro veřejný sektor při využívání tohoto nástroje
- Definování standardů kvality pro poskytovatele EPC
3. Nové povinnosti pro ústřední vládní instituce
Zpřísní se povinnosti v oblasti energetické účinnosti pro vládní instituce:
- Navýšení povinného tempa renovace budov ústředních vládních institucí na 3 % ročně
- Povinnost nakupovat pouze produkty nejvyšší energetické účinnosti
- Zavedení energetického managementu ve všech vládních organizacích
Dopady na domácnosti a firmy
Jaké praktické dopady budou mít tyto legislativní změny na běžné spotřebitele a podnikatele?
Dopady na domácnosti
- Nové možnosti výroby elektřiny - Domácnosti budou moci snáze instalovat vlastní zdroje a sdílet elektřinu s rodinou či sousedy
- Změny v cenách energií - Nová tarifní struktura může změnit výši plateb za elektřinu podle velikosti jističe a způsobu využití sítě
- Přísnější požadavky při výstavbě a rekonstrukci - Novostavby i rekonstrukce budou muset splňovat přísnější energetické standardy
- Lepší ochrana spotřebitele - Přísnější regulace dodavatelů energií a jejich praktik
Dopady na firmy a průmysl
- Nové příležitosti pro podnikání - Vznik energetických společenství, agregátorů flexibility a dalších nových subjektů na trhu
- Přísnější požadavky na energetickou účinnost - Velké podniky budou muset více investovat do energetických úspor
- Nové formy podpory OZE - Změna systému podpory obnovitelných zdrojů přináší nové možnosti i pro firemní instalace
- Změny v nákladech za energie - Nová tarifní struktura může výrazně ovlivnit náklady na elektřinu, zejména u energeticky náročných podniků
Závěr
Nadcházející rok přinese řadu významných legislativních změn v oblasti energetiky, které budou mít dopad jak na domácnosti, tak na firmy. Tyto změny reflektují evropskou i národní snahu o dekarbonizaci energetiky, zvýšení energetické účinnosti a přechod na více decentralizovaný energetický systém.
Pro domácnosti i firmy bude důležité se na tyto změny včas připravit a ideálně je využít ve svůj prospěch - ať už jde o možnost stát se aktivním zákazníkem s vlastní výrobou elektřiny, zapojení do energetického společenství nebo optimalizaci energetické spotřeby.
Společnost EnergiePro je připravena pomoci svým zákazníkům s navigací v tomto měnícím se legislativním prostředí a nabídnout řešení, která budou v souladu s novými požadavky a zároveň přinesou úspory a další benefity.